Potravinové alergie a potravinová intolerance

Jak můžete rozeznat potraviny a vyhnout se jídlům, která nesnášíte?

Každý, kdo má alergii nebo trpí nesnášenlivostí některých jídel, musí pečlivě studovat složení jídel a uzpůsobovat svou stravu. Skutečnou výzvou v mnoha případech je však zjistit, co přesně je to za potravinu, kterou nejste schopni snášet. Můžeme Vám poradit, jak to udělat.

Vědci na Harvardu v nedávné době vyhodnotili více než 2,7 milionů složek o amerických pacientech. Výsledek: asi 4 % všech lidí trpí nějakou formou alergie na jídlo^[1]. Pro Německo jsme schopni také nalézt podobná čísla, dle Německé výživové společnosti mají 3-4 % dospělých nějakou alergii na jídlo. ^[2]. Výrazně častější jsou nesnášenlivosti na jídlo, například nesnášenlivost laktózy, kterou dle odhadů trpí 15-20 % všech lidí.

Dotyční jednotlivci musí pečlivě studovat složení, aby zabránili nepříjemným překvapením po večeři - může jít o zvuky žaludku, těžké nadýmání, vyrážky a závratě až po anafylaktický šok. A není vždy snadné spojit určité potraviny se symptomy. Důsledkem je, že lidé nezjistí, co to způsobuje.

V tomto článku zjistíte, co se během alergických reakcí v těle děje, které příznaky poukazují na alergii, jak se vrátit zpět do hry díky krevnímu testu a eliminační diety. Též: typy, symptomy a léčba nesnášenlivosti jídla.

Co je alergie na jídlo?

Máte-li alergii, pak jde o přehnanou reakci imunitního systému na jinak neškodnou látku. Látky, které mohou způsobovat alergie, se nazývají alergeny. Různé proteiny se mohou objevit v pylu, zvířecí srsti, částečkách prachu nebo dokonce v jídle.

Co se děje při alergii?

Alergie vždycky začne reakcí na alergen. To znamená, že tělo začne produkovat ve větším množství IgE protilátky. Každý z těchto imoglobulinů (""Ig"") se specializuje na ochranu před konkrétními částmi. V takových případech imunitní systém vytvoří spolupráci mezi bakterii, virusy, červy, ale také škodlivými alergeny..

IgE protilátky pojí receptory na žírných buňkách, což jsou buňky imunitního systému. Laboratoře jsou schopny detekovat zvýšený počet IgE protilátek v krvi a spojit je s určitými alergeny – takto přesně funguje test na alergie pomocí odběru vzorku. Jestliže se znovu vytvoří kontakt s alergenem, spojí se alergen s IgE protilátkou. Způsobí, že transportní látky se začnou vylučovat ze žírných buněk, například histamin. Histamin poté podporuje zánětlivý proces, kvůli tomu spustí různé příznaky alergie. Jestliže se projeví i příznaky přecitlivělosti, pak hovoříme o alergii. ^{[3, 4]}.

Jaké existují typy alergií na jídlo?

Experti rozlišují dva různé typy alergií. Nejčastější formy alergie jsou okamžité alergie, mezi které patří i alergie na jídlo. Reakce se objevuje ihned po snězení alergenu. Osoba alergická na arašídy pociťuje první příznaky – jako chlupatý jazyk, vyrážka – během pár sekund až 20 minut. ^[5]. Zpožděné okamžité reakce se občas vyskytují také. Jde o případy, kdy se další alergická reakce vyskytne po čtyřech až šesti hodinách.

Toto je dobré znát: některé alergie na jídlo mohou během dospělosti vymizet. Například alergie na mléko, vajíčka, sóju nebo pšenici často trápí děti, ale v 90 % případů do dospělosti vymizí. Avšak alergie na ořechy, ryby, korýše zůstávají většinou po celý život. ^[8].

Jak se alergie na jídlo rozvine?

V dnešní době se alergiím říká onemocnění moderní společnosti. Během posledních desetiletí se počet alergických reakcí extrémně zvýšil. Vědci zatím nejsou schopni důvody vysvětlit. Populární vysvětlení se odvolává na tzv. hygienickou hypotézu , kdy se vina klade modernímu životnímu stylu, kdy se téměř nesetkáváme se špínou a mikroby. ^[7]. Určitě však svou roli hrají i genetické faktory.

Dědí se alergie?

Dá se říct, že s alergií se nikdo nerodí. Avšak lidé mohou mít vrozené vlohy, které mohou podpořit rozvoj alergie. Jinými slovy může u vás být vyšší pravděpodobnost rozvoje alergie. To se celkově dá shrnout: děti rodičů se sennou rýmou jsou náchylnější ke všem alergiím, ať už pyl, zvířecí chlupy nebo jídlo. Děti rodičů se sennou rýmou jsou náchylnější ke všem alergiím, ať už pyl, zvířecí chlupy nebo jídlo To platí i pro další tzv. lokální nebo kontaktní onemocnění, které se často pojí k alergiím a často se objevují s nimi (například atopická dermatitida a astma)^{[2, 8, 14]}.

A to je dobré vědět: pro nenarozené dítě je děloha domovem - a to ovlivňuje vývoj těla. Strava matky může také ovlivnit rozvoj alergií. Zdá se, že narození císařským řezem a vysoký věk matky zvyšuje riziko vzniku potravinové alergie^[8].

Chrání nás špína před alergiemi?

Hygienická hypotéza je založena na pozorování, že alergie jsou převládající ve městech a mnohem méně časté u dětí vychovávaných na farmě. Teorie je taková, že v hygienickém prostředí, ve kterém žijeme v západním světě, se náš imunitní systém zřídkakdy setkává s cizími tělesy, jako jsou patogeny, červi a paraziti. Obrana pak není moc cílená a jen zřídkakdy využívá své síly k obraně proti neškodným látkám, jako jsou potraviny a pyl - a tak vzniká alergie^{[2, 7, 9]}.

Toto je dobré vědět: zda se v průběhu našich životů rozvine alergie, se rozhoduje už v prvních měsících života, možná už i v děloze. Záleží tedy na prostředí, ve kterém děti žijí na počátku svého života - a pozdější dovolené na farmách už nebudou rozvoji alergií schopny zabránit.

Jakou roli hrají střeva při vývoji alergií?

Mikrobiom (archaicky známý jako střevní flóra) popisuje složení miliard bakterií, které obývají naše střevo. Tento mikrobiom hraje klíčovou roli v tom, jak pomáhá imunitnímu systému se rozvíjet od nejranějšího dětství. Výzkumníci naznačují, že náš moderní způsob života ovlivňuje střevní bakterie, což může mít vliv na vývoj alergií^[12].

Studie z Estonska prokázala, že estonské děti, které stále rostou poměrně často na farmách a tráví spoustu času venku, mají mnohem lepší složení bakterií ve střevech než děti ze Švédska, které mnohem méně často tráví své dětství na farmách.^[10].

Chrání nás mateřské mléko před alergiemi?

Aby se náš imunitní systém zdravě vyvinul, je ideální, aby matky kojily své děti po dobu nejméně čtyř měsíců. Až před několika lety byly zveřejněny přísné pokyny pro výživu. Aby se snížilo riziko vzniku alergií, musely se kojící ženy vyhnout vajíčkům, ořechům, mléčným výrobkům a výrobkům z pšenice. Odborníci také doporučili nepoužívat dětskou kaši se zrnky obsahujícími lepek. Stejně tabu byly i ryby, někdy celer a mrkev.

Nové studie obrátily o sto osmdesát stupňů. Ukázaly, že děti s větší pravděpodobností snášejí potraviny, pokud s nimi jsou v kontaktu už v děloze nebo při kojení^[11]. Toto se samozřejmě týká pouze těch dětí, u kterých se alergie ještě nevyvinula!

Toto je dobré znát: Má-li Vaše dítě alergii, pak je důležité, abyste se potravině, na kterou má Vaše dítě alergii, vyhnula i Vy, jako kojící matka.

Jak zabránit alergii

Výskyt alergie je složitý proces, kterému vědci stále ještě plně nerozumí. Neexistují žádná závazná doporučení pro prevenci alergií.

Lékařské pokyny však poskytují doporučení, díky kterým se mohou vyskytnout alergie s menší pravděpodobností. Jsou zaměřeny na "ohrožené rodiny", tj. na rodiny, ve kterých se vyskytují také alergická onemocnění, atopická dermatitida nebo astma. Doporučení také zahrnují^[15]:

• Alergeny v potravinách můžou mít ochranný účinek, pokud vaše dítě nemá žádnou alergii. Vy a vaše dítě byste neměli omezovat potraviny, které obsahují alergeny.
• Matky by se také od těhotenství měli vyhnout tabákovému kouři.
• Těhotné a kojící ženy a děti by neměli přijít do kontaktu s plísní.
• Domácí miláčci obvykle nejsou problematičtí. Některé studie říkají, že můžou dokonce snížit riziko alergií u dětí. Pokud má ovšem vaše dítě již teď vysoké riziko rozvoje alergií, experti doporučují nechovat doma kočky.
• Měli byste se také vyhnout výfukovým plynům z vozidla, jak to jen jde.

Potraviny, které spouštějí alergie

170 potravin je alergeny, ale většina reakcí je spouštěna jen několika jídly. Nejčastějšími alergeny jsou kravské mléko, vejce, arašídy, ořechy, sója, pšenice, ryby a korýši ^{[6, 18]}.

Alergie na kravské mléko

Alergie na kravské mléko je nejčastější alergií na jídlo.^[19]. Obvykle se vyvíjí v dětství, vymizí během školního věku. Pacienti trpící alergií na kravské mléko reagují na všechny mléčné výrobky, včetně sýrů, jogurtu, másla a smetany. 92 procent z nich je také alergických na kozí mléko. ^[20]. Lidé mající reakce na kravské mléko by se také měli vyvarovat kozím a ovčím mléčným výrobkům^[21].

Důležité: Alergie na kravské mléko je naprosto jiné onemocnění než nesnášenlivost laktózy .

Alergie na slepičí vejce

Alergie na slepičí vejce je druhou nejčastější potravinovou alergií vyskytující se v dětství hned po alergii na kravské mléko. Také často mizí v dospělosti ^[6].

A to je dobré vědět: U některých potravin je riziko vyvolání alergie menší, když se povaří. Například, mnoho lidí s alergiemi snáší lépe silně zahřáté mléko nebo vejce používaná pro pečení. Arašídy, na druhé straně, mají ještě vyšší alergický potenciál při pečení^[22-24].

Alergie na ořechy

Při alergii na ořechy lékaři rozlišují mezi alergiemi na arašídy - což jsou vlastně luštěniny - a jinými ořechy , které označují jako ořechy stromové. Všechny alergie na ořechy mají tendenci spouštět poměrně časté a příliš silné reakce, které mohou dokonce přejít k anafylaktickému šoku^[26,27].

Alergie na ryby a korýše

Alergie na ryby se často vidí pouze u dospělých. Lidé obvykle nesnesou žádný druh ryb. Většina jedinců alergických na ryby však může klidně jíst měkkýše a naopak.

Alergie na korýše se také obvykle vyvíjí až v dospělosti. Mezi korýše se zahrnují všichni korýši, včetně krabů a humrů, měkkýšů (hlemýžďů), ústřic, mušlí a chobotnic, stejně jako hmyzu, jako jsou švábi a kobylky. Vzhledem k tomu, že roztoče v domácím prachu jsou korýši, tak pacienti trpící alergiemi na korýše také často reagují na domácí prach^[20].

Alergie na pšenici

Alergie na pšenici se nejčastěji rozvíjí v dětství a obvykle se uklidní před dospělostí ^[8] . 20 procent jedinců alergických na pšenici vykazuje zkřížené reakce s jinými obilovinami, jako je oves nebo žito ^[20] . Podezření by se však nemělo rozšiřovat na všechny obiloviny, příliš by to omezilo vaši stravu. V případě pochybností je lepší provést test na alergie. Nejlepší je identifikovat možné alergeny za pomocí provokačního testu.

Důležité: alergie na pšenici není celiakie! Jedinci s alergií na pšenici mohou stále jíst potraviny obsahující lepek, pouze se musí vyhnout potravinám obsahujícím pšenici.

Alergie na koření

Koření se nachází ve všech druzích zpracovaných potravin, kosmetiky a dentálních výrobků. Na obalu však nemusí být označeny. To znesnadňuje alergikům vyhnout se určitému koření. Alergie na koření jsou však poměrně vzácné. Nejběžnější jsou alergie na skořici a česnek , ale vzácněji se mohou vyskytnout reakce na černý pepř a vanilku^[28].

Křížené alergie

Není to celá konkrétní potravina, která spouští alergickou reakci, ale spíše určité proteiny v ní, které působí jako alergeny . Někdy jsou různé typy těchto proteinů tak podobné, že je tělo nemůže rozeznat. V takovém případě se může vyskytnout křížená alergie : Tělo je vůči jednomu alergenu citlivé, ale reaguje i na druhý. To se děje i mezi potravinami – alergici na broskve často také reagují na jablka. Může se stát, že alergie na pyly vede ke křížové reakci s ovocem, zeleninou a ořechy. A dokonce i latex často spouští křížové alergie - proti kiwi, banánům a avokádům.

Potraviny a jejich potenciální křížené alergie ^[6]:

Alergie na	Křížená reakce na	Risk křížových reakcí
Kravské mléko	Kozí mléko	92 procent
Melouny	Vodní melouny, banány, avokáda	92 procent
Krevety	Krabi, humr	75 procent
Broskve	Jablka, švestky, třešně, hrušky	55 procent
Pyl	Jablka, broskve, medové melouny	55 procent
Losos	Mečoun, platýs	50 procent
Vlašské ořechy	Brazilské ořechy, kešu ořechy, lískové ořechy	37 procent
Latex	Kiwi, banány, avokádo	35 procent
Pšenice	Ječmen, žito	20 procent

Potravinová alergie - symptomy

Různé příznaky mohou indikovat přítomnost alergie nebo nesnášenlivosti. Některé z nich jsou mírné, skoro se nedají rozeznat, zatímco některé z nich nelze přehlédnout a jiné jsou dokonce velmi závažné, například alergický šok. Potravinové alergie neovlivňují vždy pouze ústa a gastrointestinální trakt, také mohou ovlivnit kůži a dýchací cesty^{[2, 5]}.

Jaké jsou příznaky alergií na jídlo?

Při alergických reakcích se objevují následující symptomy poměrně často:

• Zčervenání a vyrážky na kůži (kopřivka)
• Průjem, zvracení a bolest břicha
• Pálení v ústní dutině, otok sliznic a jazyka
• Dýchavičnost přecházející na alergické astma
• Pokles krevního tlaku

V extrémních případech: alergický šok

Nejvážnější forma alergické reakce je alergický šok, používá se také pojem anafylaktický šok. Příčin může být více, nejčastější jsou insekticidy, léky a zejména u dětí i potraviny. Z jídel mohou způsobovat anafylaktické šoky zejména ořechy, sója, korýši, mléko a vajíčka.

Při anafylaktickém šoku je vyloučeno velké množství histaminu. To vede k závažné dilataci cév. Krevní tlak se skokově snižuje. Dostavují se mdloby, závratě a v nejvážnějších případech může příhoda končit i smrtí.

V případě, že u Vás existuje riziko šoku, byste měli při výskytu příznaků alergie co nejrychleji reagovat a okamžitě si zavolat záchrannou službu. Do příjezdu záchranky se postižení musí umístit do stabilizované polohy, tzn. ležící dolů s nohama nahoru. Rizikoví pacienti u sebe též velmi často nosí záchrannou sadu, která obsahuje adrenalinové pero. Tento lék pomáhá zmírnit šok. ^{[3, 4]}.

Toto je dobré znát: Záleží na závažnosti alergie, i to nejmenší množství alergenu někdy může stačit k vyvolání anafylaktického šoku - například zbytky ořechů na partnerových rtech nebo stopy sóji v některých potravinách.^{[3, 4]}.

Faktory podporující alergie

Jenom proto, že máte alergii, nebudete automaticky reagovat na sebemenší množství alergenu. Existuje prahová hodnota reakce , což znamená, že aby se vyskytly některé příznaky, tak musíte být vystaveni určitému minimálnímu množství alergenu. Například pacienti trpící alergií na arašídy mívají velmi často reakce i na velice malá množství, přičemž i malý stroužek arašídu může vyvolat chlupatý jazyk a oteklý krk.

Stres, sporty a infekce mohou také snížit práh reakce. . Kvůli tomu bude pravděpodobnější, že budete mít problémy s alergickými reakcemi.

Během nebo ihned po fyzické námaze, stoupá riziko alergické reakce. Tento fenomén má i vlastní název. Konkrétně: anafylaxe indukovaná námahou (EIA). Jestliže přímo před cvičením zkonzumujete jídlo, na které jste alergičtí, možná se budete cítit ospale, dostaví se svědění nebo kopřivka. Před každým cvičením byste se měli alespoň 4 až 5 hodin vyvarovat alergenům.^[32].

Studie prokázaly, že stres může zhoršovat projevy příznaků či zvyšovat riziko výskytu. Trpíte-li na alergie a jste často ve stresu, pak by bylo vhodné pravidelně relaxovat. Pomůžou vám relaxační techniky, jako třeba jóga, autogenní trénink nebo progresivní svalová relaxace.

Infekce také mohou podpořit alergie. Zvýšené teploty vedou ke zrychlení krevního oběhu, což může způsobit, že se dostane další alergen do krevního oběhu. S infekcemi v gastrointestinálním traktu se alergie zhoršuje tím, že větší množství nestrávených proteinů prochází přes sliznici. V důsledku toho tyto proteiny ovlivňují přecitlivělý imunitní systém a je pravděpodobnější, že vyvolají alergickou reakci^[34].

Alkohol se mezi vědci také považuje za faktor zvyšující reakce na alergii. V některých případových studiích se příznaky alergií zhoršily pod vlivem alkoholu a u alkoholiků se zvýšil počet IgE protilátek. Pro potvrzení těchto souvislostí však zatím neexistují dobré vědecky podpořené materiály^[34].

Test na alergii na jídlo

Máte podezření, že nejste schopni snášet určité potraviny, protože po jídle se dostavují příznaky jako vyrážka, chlupatý jazyk nebo gastrointestinální problémy? Pak může být užitečné otestovat alergii na jídlo. Existují čtyři běžné testy, které mohou detekovat alergie^[29]:

• Test píchnutím
• krevní test na IgE protilátky
• eliminační strava
• perorální provokační test

Test píchnutím a krevní testy jsou schopny indikovat sebemenší citlivost na určité alergie. Eliminační diety a provokační testy se používají ke zjištění, jestli přecitlivělost způsobují alergie.

Test píchnutím

Při testu píchnutím Vám doktor pod kůži vpraví alergeny rozpuštěné v kapalině, většinou na předloktí nebo na zádech. Pokud se v jakémkoli okamžiku objeví opuchliny, znamená to, že existuje citlivost vůči alergenu vpraveném do těla na daném místě.

Test píchnutím poskytuje okamžité výsledky a není bolestivý – kůže může posléze však velmi svědit. ^[30].

IgE Krevní testy

Laboratoře mohou hledat v krvi specifické protilátky IgE. Výhodou takového krevního testu je, že k testování mnoha různých alergií na jídla stačí pouze jediný vzorek krvi. Pokud se ve vaší krvi vyskytují ve zvláště velkém množství jisté protilátky, budete testem považováni za citlivé na daný alergen.

To ale nemusí nutně znamenat, že máte alergii! Nutné je, aby se vyskytovaly i příznaky po konzumaci dotyčného jídla. V některých případech to nemusí být těžké zjistit. V jiných případech však reakce mohou být zpožděné nebo nejasné. U těchto situací pomůže eliminační dieta nebo provokační test^[30].

Může se stát, že na základě IgE krevního testu budete diagnostikováni jako citliví vůči jídlu. Při konzumaci dané potraviny se však nevyskytnou žádné příznaky. V takovém případě ji nemusíte úplně vyloučit ze své stravy. Vaše tělo si pravděpodobně vytvořilo imunitní toleranci - ale ta se může ztratit, pokud byste dlouho dané jídlo nejedli. Proto se doporučuje jíst jídlo pouze každé čtyři dny. Díky tomu nebudou Vaše střeva přetížená. Další možností je, že skutečnou příčinou je zkřížená reakce s vdechnutými alergeny.

cerascreen® Reakční test na jídlo

Krevní test IgE Vám již nemusí provádět lékař. Self-testy jako je třeba cerascreen® Reakční test na jídlo, Vám umožňují odebrat si vzorek krve sami z prstu v pohodlí Vašeho domova. Poté můžete zaslat svůj vzorek do specializované laboratoře, kde bude prozkoumán na konkrétní IgE protilátky. Testovaná jídla pokrývají přes 95 % všech běžných příčin alergií na jídlo v Evropě.

Eiminační dieta

Při eliminační dietě se vyhýbáte potravinám, u kterých si myslíte, že by mohly spouštět Vaše alergie. Tato dieta bývá prvním opatřením, které lékaři předepisují, vyšla-li po testu píchnutím nebo krevním testu citlivost.

Eliminační dietu byste neměli využívat déle než dva až čtyři týdny. Využijte ji, pokud se chcete zbavit potravinových alergií, měli byste najednou vynechat pouze jedno jídlo. Za tuto dobu by už měly být poznat první výsledky ohledně alergie na potraviny - často jsou patrné i velmi rychlé změny.^[29].

Provokační test

Provokační test může konečně potvrdit alergii na jídlo. Tento test musí vždy provádět lékař, neboť u něj hrozí riziko anafylaktického šoku. Doktor Vás otestuje na danou alergii na jídlo a bude pozorovat, zda se u Vás projeví nějaké reakce. V případě, že se nevyskytne žádný příznak, alergii nemáte.

Alergie na jídlo – léčba

Potravinové alergie nelze léčit v klasickém smyslu slova. Jakmile je máte, musíte s nimi žít, (pokud náhodou nevymizí). Nicméně, na základě spolehlivé diagnózy, se můžete vyhnout spouštěčům, zmírnit nepříjemnosti pomocí léků a nosit u sebe nouzovou sadu na anafylaktický šok.

Vyhýbejte se spouštěčům a jezte vyváženou stravu

To je zřejmé: Pokud máte alergii na potraviny, neměli byste tuto konkrétní potravinu jíst - a to ani v malých množstvích. Pokud je alergie doprovázena závažnými obtížemi nebo dokonce rizikem anafylaktického šoku, měli byste pečlivě studovat složení na obalech potravin, které konzumujete. Obzvláště hodně zpracovaná jídla často obsahují složky, které byste v nich ani nečekali.

Nařízení EU nařizuje, aby výrobci potravin jasně označovali na svých výrobcích 14 nejběžnějších spouštěčů alergií a nesnášenlivostí : obiloviny obsahující lepek, korýši, vejce, ryby, arašídy, sójové boby, mléčné výrobky, ořechy, celer, hořčice, sezamová semena, oxid siřičitý a siřičitany, vlčí bob, měkkýši. Termín "" může obsahovat stopy "" není regulován, výrobci jej používají dobrovolně.

Máte-li pouze reakce na jednu nebo dvě potraviny, je většinou snadné vyřadit za stravy a nahradit je. Bohužel, máte-li vy nebo vaše rodina spoustu potravinových alergií, může se vše hodně zkomplikovat. V takovýchto případech odborníci doporučují dietní poradenství . Zde se naučíte, jak se alergenům vyhnout a zároveň zachovat vyváženou stravu.

Léky: antihistaminika

Antihistaminika, které jsou také známé jako proti-alergické tablety, mohou oslabit nebo dokonce zastavit činnost transportního histaminu. Tímto způsobem mohou bojovat v celém těle proti alergickým reakcím. Používají se při senné rýmě, mohou však zmírnit i některé projevy potravinových alergií, jako jsou vyrážky, svědění nebo nevolnost. Nejběžnější aktivní složky jsou cetirizin a loratadin , které jsou v mnoha lékárnách k dispozici jako kapky nebo tablety .

Uanafylaktického šoku však bohužel nejsou antihistaminika dostačující. Kvůli tomu lidé trpící na závažnější alergie se zákeřnějšími alergeny – jako ořechy nebo korýši – mají záchrannou sadu neustále u sebe. Mezi záchrannou sadu patří adrenalinové pero, jenž se injekcí vpravuje do glukokortikoidy a u lidí trpící na astma i inhalátor.

Nesnášenlivost jídla

Definice alergie na jídlo je taková, že jde o určitou reakci imunitního systému, ve které hrají určitou roli specifické protilátky. Většinou jde o IgE protilátky. Toto se musí odlišovat od nesnášenlivosti na jídlo, které způsobují neimunologické reakce na jídlo. Místo neslučitelnost se často používá nesnášenlivost.

Mezi nesnášenlivosti patří celiakie (citlivost na gluten) nesnášenlivosti na laktózu, fruktózu, sorbitol a histamin a nesnášenlivosti způsobené IgG4. . Dle odborníků je 15 až 20 procent populace na světě ovlivněno nesnášenlivostmi. Častěji ženy než muži. ^[38,40]. Příčiny nesnášenlivosti nejsou vždy zřejmé, mezi možné faktory patří genetické predispozice a vlivy prostředí ^[42].

Spousta lidí věří, že mají nesnášenlivost. Realita je však taková, že nesnášenlivostí trpí pouze zlomek z nich. Dle průzkumu v Anglii 20 % lidí věří, že se v jejich domácnosti vyskytuje nesnášenlivost na jídlo. Ve skutečnosti se však ukázalo, že z těchto 20 % bylo pouze 2 % opravdu ve styku s nesnášenlivostí jídel. ^[39].

Které příznaky se pojí s nesnášenlivostí?

Pro nesnášenlivosti jsou typické zpožděné reakce, čímž se odlišují od alergií. Sníte-li jídlo, na které máte nesnášenlivost, může trvat až hodiny, než se symptomy projeví. Často je kvůli tomu obtížné nesnášenlivost konkretizovat a zjistit, které jídlo je za ni zodpovědné.

Symptomy nesnášenlivosti se nejčastěji projevují v gastrointestinálním traktu. Typické je nepříjemné nadýmání, ale může být přítomna i nevolnost, zácpa, průjem nebo zvracení. ^[44]:

• Bolesti hlavy a migréna
• Pisklavý dech a rýma
• Vyrážky
• Únava

Časté nesnášenlivosti na jídlo

V dnešní době již vědci mnohem více rozumí nesnášenlivostem. Již zhruba víme, o co jde a proč lidé, kteří trpí nesnášenlivostí na jídlo, některé pokrmy jíst nemohou. Mezi dobře prozkoumané nesnášenlivosti patří nesnášenlivost na laktózu, fruktózu, sorbitol, histamin a celiakie.

Nesnášenlivost na laktózu

Pravděpodobně nejběžnější nesnášenlivostí je nesnášenlivost na cukr, který se vyskytuje v mléku, laktózu. Laktóza se vyskytuje v mléku a mnoha mlékárenských produktech. V Německu se odhaduje, že na nesnášenlivost laktózy trpí až 15 % populace. V jiných oblastech, zejména v Asii, je to i mnohem běžnější. U daných jednotlivců je specifický enzym, který rozkládá laktózu, v trávícím traktu přítomen v menším množství. Tělo není schopno správně strávit laktózu, což vede k nadýmání a bolestem podbřišku.

Nesnášenlivost fruktózy a sorbitolu.

Lidé, kteří trpí nesnášenlivostí fruktózy, nejsou schopni strávit fruktózu obsaženou v ovoci. Tato látka dodává ovoci sladkou chuť, vyskytuje se však i v některých druzích zeleniny. Transportní protein přenáší fruktózu ze střev do krve. V případě nesnášenlivosti fruktózy tento protein nefunguje správně, což způsobuje problémy s využitím fruktózy. Všechno vede k příznakům plynatosti, bolestem v břichu, únavě a změnám nálad. ^[45]. Nesnášenlivost sorbitolu funguje obdobně – střevo není schopno správně zpracovat cukernatý sorbitol ^[46].

Nesnášenlivost glutenu (celiakie)

V případě celiakie spouští protein gluten imunitní reakci, která vede k zánětu střevního hlenu a následným gastrointestinálních potížím a dlouhodobým nedostatkům živin a následným symptomům jako je osteoporóza a anémie. Gluten se vyskytuje ve spoustě cereálií, například v žitě, pšenici, a také ve spoustě hotových produktů – a osoby postižené nesnášenlivostí se pak musejí stravovat naprosto bez glutenů.

Nesnášenlivost histaminu

Nesnášenlivosti histaminu se také říká pseudoalergie. Podobnost s alergií na jídlo je v tom, že transportní histamin vede k příznakům jako je zčervenání, nadýmání, slabost a rýma. Rozdíl je však v tom, že buňky imunity při alergii vylučují příliš mnoho histaminu, nesnášenlivost histaminu vzniká kvůli nedostatku specifického enzymu v orgánech a krvi, který rozkládá histamin v jídle. Bohaté potraviny na histamin jsou červené víno, zralé sýry a vysušené klobásky. Mohou spouštět poté symptomy.

Symptomy nesnášenlivosti mají často původ v psychice. Například z důvodu, že si Váš mozek spojuje s některými typy jídla nepříjemné vzpomínky. Poté tělo reaguje negativně při konzumaci daného jídla. ^[43].

Nesnášenlivosti způsobené IgG4

Kromě IgE protilátek je imunitní systém vyzbrojen i jinými zbraněmi, patří mezi ně například IgG4 protilátky nebo imunoglobulin G4. Naše tělo také produkuje různé protilátky IgG4 v rámci reakce na různorodé potraviny, které konzumujeme.

Test hodnot IgG4

Dle teoretických poznatků platí, že produkce konkrétních IgG4 protilátek stoupá v případě, že trpíme nesnášenlivostí na určitý typ jídla. To pak vede k různé míře obrany a zánětlivým reakcím. Existuje pak tzn. nesnášenlivost kvůli IgG4 . Tyto reakce a přidružené symptomy přicházejí se zpožděním. Někdy jde pouze o hodiny, v některých případech o dny po požití daného jídla. Množství IgG4 protilátek lze určit použitím krevního testu a také použitím cerascreen® testu na reakce na jídlo. Výsledek může poukazovat na možné nesnášenlivosti^[40].

Někteří výzkumníci a profesionální organizace kritizují fakt, že koncentrace IgG4 pouze informuje o množství zkonzumovaných určitých jídel a není tudíž klinicky relevantní. Místo toho spíše podává informaci o toleranci imunity než nesnášenlivosti. Do dnešní doby nebyly provedeny žádné rozsáhlé výzkumy ohledně spojitosti mezi hladinami IgG4 a reakcemi na jídlo. ^{[38, 39, 44]}.

Nesnášenlivost histaminu, laktózy, fruktózy, sorbitolu a také celiakie nelze určit pomocí IgG4 testu nesnášenlivosti. Ve všech případech jsou nutné ještě jiné krevní testy či testy vydechovaných plynů.

Jak mám naložit se svými výsledky IgG4 testu?

Zvýšená hodnota protilátek IgG4 nemusí znamenat, že trpíte nesnášenlivostí na jídlo. Přesto je však možné omezit některé potraviny identifikované testem ve své stravě a zjistit, zda se náhodou nezlepší symptomy. Jestliže test prokáže jasnou reakci na jídlo, vynechte jej ze své stravy na dva týdny. V případě, že se Vaše příznaky začnou zlepšovat, pak je možné, že může být přítomna nesnášenlivost. Můžete vyřadit danou potravinu na dalších 6 měsíců a pak ji velmi pomalu opět postupně zařazovat do svého jídelníčku.

Další možností je rotační dieta. Jde o způsob stravování, kde se vyhnete několika potenciálním spouštěčům nesnášenlivostí na jídlo. Pro správné provedení procesu jezte potraviny, na které se projevila v IgG4 testu citlivost, pouze každé čtyři dny. Díky tomu se bude Váš trávicí systém schopný regenerovat. Tato rotační dieta často vede k významnému snížení problémů.

Reakce na jídlo: stručný náhled Co je alergie na jídlo? V případě alergie na jídlo se náš obranný systém snaží bojovat s jinak neškodnými proteiny, které se nazývají alergeny a můžete je nalézt v jídle. Stěžejní buňky našeho systému, produkující histamin, kvůli tomu způsobují záněty, které působí v těle problémy. Jaké jsou příznaky alergie na jídlo? Alergie na jídlo se může projevit gastrointenstinálními problémy, svěděním a pocitem chlupatého jazyka. Přesto jsou však častými symptomy i zčervenání a svědění kůže, vyrážky, respirační problémy, a dokonce i astma. Ve vzácných případech může klesnout krevní tlak a začít anafylaktický šok. Která jídla jsou spouštěči alergií? Teoreticky bychom mohli prohlásit, že spouštěčem alergií mohou být různá jídla. V praxi se ale dá říct, že pouze několik druhů jídel je zodpovědných až z 90 % alergií. Mezi ně patří kravské mléko, vajíčka, arašídy, ořechy, sója, pšenice, ryby a korýši. Jak lze rozpoznat alergii na jídlo? V případě, že máte podezření na alergii na jídlo, jednou z věcí, které můžete podniknout, je udělat si test na alergie pomocí krve. Test je schopen určit množství daných IgE protilátek ve Vaší krvi. V případě zvýšené hladiny IgE existuje zvýšená citlivost proti danému jídlo. Dočasně se pak můžete dané potravině vyhnout a určit tak, zda na jídlo máte skutečně alergii. Co je nesnášenlivost jídla? V případě nesnášenlivost jídla se symptomy neobjevují na základě imunitních reakcí těla, jako je tomu v alergií. Velmi často mají orgány problém zpracovat některé složky jídel, například gluten, histamin, laktózu nebo fruktózu. Jaké jsou příznaky nesnášenlivosti na jídlo? Na rozdíl od alergie na jídlo se příznaky neobjevují okamžitě. Někdy se objevují až hodiny, či dokonce dny po požití potraviny. Mezi typické příznaky patří gastrointestinální problémy, zejména nadýmání, bolesti hlavy, migrény, rýma, vyrážka a únava. Co je nesnášenlivost na jídlo kvůli IgG4? IgG4 protilátky imunitního systému jsou dle některých teorií schopny poskytnout indikaci nesnášenlivosti na jídlo. Za pomocí změření hodnot IgG4 v krevním vzorku budete schopni se zaměřit na eliminaci a zařadit rotační dietu. To můžete pomoct při prevenci nesnášenlivosti a snížit nepohodlí.

Zdroje

1. Häufigkeit allergischer Erkrankungen in Deutschland, https://edoc.rki.de/oa/articles/reSp8JYqnpVo/PDF/20xkoi9E0FU4w.pdf
2. Kasper, H., Burghardt, W.: Ernährungsmedizin und Diätetik. Elsevier, Urban & Fischer, München (2014)
3. Skypala, I.: Adverse food reactions--an emerging issue for adults. J. Am. Diet. Assoc. 111, 1877–1891 (2011).
4. Roitt, I.M., Brostoff, J., Male, D.K. eds: Kurzes Lehrbuch der Immunologie. Thieme, Stuttgart (1995)
5. American College of Allergy, Asthma & Immunology: Food Allergy, http://acaai.org/allergies/types/food-allergy
6. Patel, B.Y., Volcheck, G.W.: Food Allergy: Common Causes, Diagnosis, and Treatment. Mayo Clin. Proc. 90, 1411–1419 (2015)
7. Graham-Rowe, D.: Lifestyle: When allergies go west. Nature. 479, S2–S4 (2011).
8. Björkstén, B.: Genetic and environmental risk factors for the development of food allergy. Curr. Opin. Allergy Clin. Immunol. 5, 249–253 (2005)
9. Naleway, A.L.: Asthma and Atopy in Rural Children: Is Farming Protective? Clin. Med. Res. 2, 5–12 (2004)
10. Sepp, E., Julge, K., Vasar, M., Naaber, P., Björksten, B., Mikelsaar, M.: Intestinal microflora of Estonian and Swedish infants. Acta Paediatr. Oslo Nor. 1992. 86, 956–961 (1997)
11. S3-Leitlinie Allergieprävention - Update 2014. Leitlinie der Deutschen Gesellschaft für Allergologie und klinische Immunologie (DGAKI) und der Deutschen Gesellschaft für Kinder- und Jugendmedizin (DGKJ)
12. Molloy, J., Allen, K., Collier, F., Tang, M.L.K., Ward, A.C., Vuillermin, P.: The Potential Link between Gut Microbiota and IgE-Mediated Food Allergy in Early Life. Int. J. Environ. Res. Public. Health. 10, 7235–7256 (2013)
13. Nwaru, B.I. et al., EAACI Food Allergy and Anaphylaxis Guidelines Group: The epidemiology of food allergy in Europe: a systematic review and meta-analysis. Allergy. 69, 62–75 (2014)
14. Boyce, J.A. et al., NIAID-sponsored Expert Panel: Guidelines for the diagnosis and management of food allergy in the United States: summary of the NIAID-Sponsored Expert Panel Report. Nutr. Burbank Los Angel. Cty. Calif. 27, 253–267 (2011)
15. Leitlinie_Management_IgE-vermittelter_Nahrungsmittelallergien-S2k-LL_Allergo-Journal_11-2015
16. Ho, M.H.-K., Wong, W.H.-S., Chang, C.: Clinical spectrum of food allergies: a comprehensive review. Clin. Rev. Allergy Immunol. 46, 225–240 (2014)
17. RKI - Zahl des Monats - April 2017: Allergien
18. Burks, A.W., Tang, M., Sicherer, S., Muraro, A., Eigenmann, P.A., Ebisawa, M., Fiocchi, A., Chiang, W., Beyer, K., Wood, R., Hourihane, J., Jones, S.M., Lack, G., Sampson, H.A.: ICON: food allergy. J. Allergy Clin. Immunol. 129, 906–920 (2012)
19. McGowan, E.C., Keet, C.A.: Prevalence of self-reported food allergy in the National Health and Nutrition Examination Survey (NHANES) 2007-2010. J. Allergy Clin. Immunol. 132, 1216–1219.e5 (2013)
20. Sicherer, S.H.: Clinical implications of cross-reactive food allergens. J. Allergy Clin. Immunol. 108, 881–890 (2001)
21. Sampson, H.A. et al.: Food allergy: a practice parameter update-2014. J. Allergy Clin. Immunol. 134, 1016–1025.e43 (2014)
22. Nowak-Wegrzyn, A., Fiocchi, A.: Rare, medium, or well done? The effect of heating and food matrix on food protein allergenicity. Curr. Opin. Allergy Clin. Immunol. 9, 234–237 (2009)
23. Nowak-Wegrzyn, A. et al.: Tolerance to extensively heated milk in children with cow’s milk allergy. J. Allergy Clin. Immunol. 122, 342–347, 347.e1–2 (2008)
24. Osborne, N.J. et al., HealthNuts Investigators: Prevalence of challenge-proven IgE-mediated food allergy using population-based sampling and predetermined challenge criteria in infants. J. Allergy Clin. Immunol. 127, 668-676.e1–2 (2011)
25. Peters, R.L., Allen, K.J., Dharmage, S.C., Koplin, J.J., Dang, T., Tilbrook, K.P., Lowe, A., Tang, M.L.K., Gurrin, L.C., HealthNuts Study: Natural history of peanut allergy and predictors of resolution in the first 4 years of life: A population-based assessment. J. Allergy Clin. Immunol. 135, 1257-1266.e1–2 (2015)
26. Bock, S.A., Muñoz-Furlong, A., Sampson, H.A.: Fatalities due to anaphylactic reactions to foods. J. Allergy Clin. Immunol. 107, 191–193 (2001)
27. Bock, S.A., Muñoz-Furlong, A., Sampson, H.A.: Further fatalities caused by anaphylactic reactions to food, 2001-2006. J. Allergy Clin. Immunol. 119, 1016–1018 (2007)
28. Chen, J.L., Bahna, S.L.: Spice allergy. Ann. Allergy Asthma Immunol. Off. Publ. Am. Coll. Allergy Asthma Immunol. 107, 191-199; quiz 199, 265 (2011)
29. Muraro, A. et al., EAACI Food Allergy and Anaphylaxis Guidelines Group: EAACI Food Allergy and Anaphylaxis Guidelines. Primary prevention of food allergy. Allergy. 69, 590–601 (2014)
30. Leitlinie_Management_IgE-vermittelter_Nahrungsmittelallergien-S2k
31. Worm, M., et al.: Food allergies resulting from immunological cross-reactivity with inhalant allergens. Allergo J. Int. 23, 1–16 (2014)
32. Beaudouin, E., Renaudin, J.M., Morisset, M., Codreanu, F., Kanny, G., Moneret-Vautrin, D.A.: Food-dependent exercise-induced anaphylaxis--update and current data. Eur. Ann. Allergy Clin. Immunol. 38, 45–51 (2006)
33. Patterson, A.M., Yildiz, V.O., Klatt, M.D., Malarkey, W.B.: Perceived stress predicts allergy flares. Ann. Allergy Asthma Immunol. Off. Publ. Am. Coll. Allergy Asthma Immunol. 112, 317–321 (2014).
34. Niggemann, B., Beyer, K.: Factors augmenting allergic reactions. Allergy. 69, 1582–1587 (2014)
35. Werfel, T., Breuer, K.: Role of food allergy in atopic dermatitis. Curr. Opin. Allergy Clin. Immunol. 4, 379–385 (2004)
36. Ellman, L.K., Chatchatee, P., Sicherer, S.H., Sampson, H.A.: Food hypersensitivity in two groups of children and young adults with atopic dermatitis evaluated a decade apart. Pediatr. Allergy Immunol. Off. Publ. Eur. Soc. Pediatr. Allergy Immunol. 13, 295–298 (2002)
37. Atherton, D.J. et al.: A double-blind controlled crossover trial of an antigen-avoidance diet in atopic eczema. Lancet Lond. Engl. 1, 401–403 (1978)
38. Review article: the aetiology, diagnosis, mechanisms and clinical evidence for food intolerance - Lomer - 2014 - Alimentary Pharmacology & Therapeutics
39. Turnbull, J.L., Adams, H.N., Gorard, D.A.: Review article: the diagnosis and management of food allergy and food intolerances. Aliment. Pharmacol. Ther. 41, 3–25 (2015)
40. Shakoor, Z., et al.: Prevalence of IgG-mediated food intolerance among patients with allergic symptoms. Ann. Saudi Med. 36, 386–390 (2016)
41. Steeb, D. med S.: Lebensmittelunverträglichkeiten So testen Sie sich selbst: Schritt für Schritt zur richtigen Diagnose. Über 60 neue Rezepte - auch für Mehrfachintoleranzen. Schlütersche (2015)
42. Zhang, Y., Chen, Y., Zhao, A., Li, H., Mu, Z., Zhang, Y., Wang, P.: [Prevalence of self-reported food allergy and food intolerance and their associated factors in 3 - 12 year-old children in 9 areas in China]. Wei Sheng Yan Jiu. 44, 226–231 (2015)
43. Turnbull, J.L., Adams, H.N., Gorard, D.A.: Review article: the diagnosis and management of food allergy and food intolerances. Aliment. Pharmacol. Amp Ther. 41, 3–25 (2015)
44. Authority, N.F., Allergy and intolerance, /foodsafetyandyou/life-events-and-food/allergy-and-intolerance
45. Laktose - Fruktose - Sorbit: DAAB, http://www.daab.de/lebensmittel-allergietag/laktose-fruktose-sorbit/
46. Berni Canani, R., Pezzella, V., Amoroso, A., Cozzolino, T., Di Scala, C., Passariello, A.: Diagnosing and Treating Intolerance to Carbohydrates in Children. Nutrients. 8, 157 (2016)
47. Food intolerance, https://www.nhs.uk/conditions/food-intolerance/